Původní osídlení je doloženo v pol. 16. století, kdy si osadníci začínají přivydělávat tkaním plátna. To bylo postupně nahrazeno tovární výrobou. Osada přejala jméno Huťského potoka, kterému se prvotně říkalo Rokytnice.
Dnešní obec vznikla r.1904 spojením Rokytnice Dolní, Horní, Rokytna a přilehlých osad.
První kostel
Při stále větším počtu obyvatel byla pociťována potřeba kostela. Jelikož větší část obyvatel byla protestantského vyznání, byl v roce 1598 postaven protestantský dřevěný kostel. V letech 1646 - 57 přestavěli jezuité dřevěný kostelík na kamenný.
Roku 1684 se uskutečnilo svěcení labského pramene biskupem Janem z Hradce Králové.
Dnešní fara, původně jezuitský klášter, byla též postavena jezuity v r. 1679 severně od kostela.
Samostatný katolický kněz přišel do Rokytnice v r.1690; do té doby bohoslužby a pohřby vykonávali jezuité. Ostatní slavnosti jako svatby, křtiny, biřmování musely být konány v zámecké kapli sv. Elišky v Jilemnici. K Rokytnici dříve patřila farnost Jablonec n/Jiz. - do r. 1721 a Harrachov - do r. 1726. Protože v té době nemohl již rokytnický kostel pojmout všechny věřící, muselo se přistoupit ke stavbě většího.
V roce 1752 vystavil hrabě E. Q. Harrach dekret ke stavbě kostela. O rok později 24. května byl položen základní kámen. Základ kostela je ze samých velkých balvanů.
V kostelní zdi jsou taženy dvakrát kolem železné pásy.
V roce 1756 zde konal vysocký farář Kramář první pobožnost v ještě nedostavěném chrámu. 27.září 1758 byla položena poslední cihla a na věž vytaženy zvony. O rok později - 1759 byl posazen kříž a tento pozdně barokní kostel slavnostně vysvěcen.
Kostel má jednu loď a zvláštní trojramenný kůr. Věž je vysoká 58 metrů. Pod lodí jsou dvě krypty. Interiér je klasicistní. Oltáře a empírová kazatelna byly zhotoveny po r. 1778. Na hlavním oltáři je obraz „Pád andělů“ s vyobrazením sv. Michaela a nápisem „Kdo je jako Bůh“. Obraz na levém bočním oltáři znázorňuje sv. Felixe, pravý oltář papeže Pia V. Křtitelnice z cínu pochází z r. 1739, skleněný lustr z r. 1840. Dřevěné zpovědnice zdobí apoštol Petr s klíči a král David. Jsou z druhé poloviny 18.stol.
Z roku 1880 pocházejí vitráže v presbytáři. V těchto letech rovněž proběhla rekonstrukce celého kostela. Poslední renovace byla provedena v letech 1995 - 96, kdy byla opravena střecha a restaurovány vnitřní malby. Věžní hodiny byly postaveny r. 1746 pražským hodinářem. Varhany sestavil varhanářský mistr Josef Kobrle z Lomnice n./P.
Zvony
Velký zvon nese jméno pana Haranta z Polžic a Bezdružic, byl pořízen r. 1638 a posvěcen v roce 1725 na jméno sv. Michael a nese nápis: „Volám svým hlasem k díkůvzdání Bohu a zvu svým hlasem lid k Božímu slovu.“ Tento zvon je na věži doposud. Prostřední zvon byl přelit v r.1739, malý zvon byl přelit dvakrát (1826 a 1866) a nesl český nápis. Tyto zvony byly za války odvezeny.
Hřbitov
První hřbitov byl kolem kostela (r. 1721). Nový byl založen roku 1886 a nachází se asi 500m severně od kostela.
Jeho uctívání je doloženo od počátku křesťanství; byl uctíván i Židy. Známá pasáž o jezdcích v Apokalypse – „A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“ (Zj 12, 7 - 9) vedla k tomu, že byl na Západě uctíván jako „vůdce nebeského rytířstva“ a ochránce křesťanů obecně a vojáků zvlášť. Na Východě na něho pohlíželi jako na patrona nemocných.
Archanděl Michael - jeho jméno znamená „Kdo je jako Bůh“
Michaelovi je zasvěceno bezpočet kostelů a kaplí, často jde o kostely a kaple stojící na kopcích či v horách. Nejslavnějším z nich je poutní místo Mont - Saint - Michel, Hora Sv. Michala, na atlantickém pobřeží ve Francii. Zobrazován bývá jako rytíř ve zbroji potírající draka, ďábla, nebo na scénách Posledního soudu, jak váží duše.
